Kdybyste zhlédli některý z filmů a seriálů z doby socialismu, například „Okres na severu“ nebo „Bohyně krásy“ s Josefem Dvořákem v hlavní roli, připomenou vám prostředí kancelářských prostor, kam by se jistě nikdo z vás nechtěl situovat. Práce v kanceláři by naopak měla být zábavnou hrou, a tu dovedou navodit průmysloví a bytoví návrháři.
Umí si pohrát s barvami – designéři si hrají s barvami. Baví je to a odráží se to i na výsledku jejich tvorby. Umět k sobě ladit barvy tak, aby vás prostor přitahoval, a abyste zatoužili tam být a užívat jej, je dar, který bychom měli ocenit a hlavně využít. Nechte designéra navrhnout kancelář tak, aby to nebyl model nudné ratejny, která připomíná manufakturu z první poloviny dvacátého století.
Čarují s tvary – bytový designér má cit a smysl pro detail a zároveň i pro jednotu celku, to znamená, že umí navzájem skloubit různé typy nábytku, podlahových krytin, malby stěn, svítidel a dalších prvků, které do kanceláře patří. Pro designéra je vysloveně zábavnou hrou vybírat a skládat k sobě psací stoly, konferenční a odkládací stolky, police, skříně, dveře a zárubně, okna a parapety, obklady stěn, stropy, stínící techniku, a to tak, aby každá věc našla v prostoru své smysluplné místo.
V designérské práci hraje také důležitou roli proporcionalita, tedy umění rozmístit veškeré předměty tak, aby zaujaly pozornost na první pohled, aby působily souladně a zároveň vyjadřovaly svou vlastní individualitu.
Bytové doplňky a dekorace – bytových dekorací existují tisíce, ale vybrat z nich tu pravou, aby do daného místa pasovala tak, že vytváří dojem, jako by tu byla odjakživa, není vůbec snadné. Musíte mít cit pro soulad a rozvinuté estetické vnímání, aby pobyt v kancelářských prostorách byl pro tamní personál příjemný, a aby odtud nikdo neutíkal jinam. Jestliže narazíte na dobrého designéra, který si s komerčními interiéry vysloveně pohraje, můžete se paradoxně v zaměstnání cítit lépe, než ve vlastním obýváku. Nakonec si designéra pozvete i domů, aby si pohrál i s vaším interiérem.
